Jupííí,nebudu vykoštěná!! =D =D

Dlouho jsem běžela potemnělou uličkou. Po chvíli jsem zpomalila do chůze. Nebyla jsem zadýchaná. Pomalu jsem kráčela uličkou.
Nebyla jsem sama. Všude byli lidé. Proč je tu tolik lidí?!, pomyslela jsem si. Byli zvláštní. Tak nehybní a přesto hluční. Nešlo jim vidět do obličeje,přesto jsem cítila jejich upřené pohledy na mě.
Nedaleko v hloučku těch lidé stál Steve. Sakra,co tu dělá Steve?!
Vedle něj stál Chris. Chris! Proč stojí tak blízko lidí?!! Vždyť se nemusí ovládnout! Může na ně zaútočit a tím prozradit kdo je!
Vedle něj stál Chris. Chris! Proč stojí tak blízko lidí?!! Vždyť se nemusí ovládnout! Může na ně zaútočit a tím prozradit kdo je!
Ale zdálo se,že si jich nevšímal. Jeho oči byly upřené jen na mě. Měl v nich ty fialové skvrnky. Měl hlad.
Než jsem stačila cokoli učinit,předběhl mě a přistoupil ke mně.
Naklonil se k mému krku a …....